Medicopter 117 - Povídky

Postavy: Jens, Marc, Peter, Gina, Karin, Florian a vymyšlená postava sestřenice Petera Bergera Alexis Bergerová.

Na základnu přijíždí taxik. Z taxiku vystupuje asi 21letá žena, má hnědé dlouhé vlasy a jasně modré oči. Florian, který se procházel venku jde hned k taxiku. ,,Dobrý den. Přejete si něco?" nahodí milý tón na onu slečnu. ,,Dobrý den, hledám Petera Bergera." pousměje se slečna. ,,aha tak to jo. Je v základně. Můžu vědět jak se jmenujete? Zase vám na oplátku řeknu svoje jméno" začne vyzvídat Florian. ,,Jmenuji se Alexis. Vy?" podívá se na něj. ,,Florian Lenz. Zdravotník. Očekává vás Peter? Nebudem si tykat?" dál vyzvídá Flo. ,,Jasně. Ne, neočekává. Do teď jsem byla v Americe. Má to být překvapení". Potom oba odchází do základny za Peterem. Spíše do hangáru, kde hraje na automatu.

,,Petere máš tu návštěvu!" zařve na něj Flo už z dálky. ,,Co koho?" podívá se na něj Florian, to už Alexis vychází ze své skrýše. ,,Alexis!" rozběhne se k ní a obejme ji. ,,Kde se tu bereš?" podívá se na ni s rozzářenýma očima. ,,Přijela jsem na návštěvu. Nebo spíš napořád..." usměje se Alexis. ,,zavedeš mě do koupelen?" nahodí znovu úsměv. ,,jasně." odvede ji do koupelen potom se vrací...

,,Nemůžeš říct, že máš sestřenici?" zaútočí Florian. ,,Mohl jsem, ale nechtěl." odpoví mu Peter jednoduchou odpovědí na jednoduchou otázku. ,,No jo. Ji ted budeš bránit co?" škodolibě se usměje Flori. ,,Jo budu. Zvlášť před tebou." zní Peterova odpověď. ,,Vždyť je jí přes 20" začne neodbytně Florian. ,,No a co" vrátí se Peter k automatu. ,,Jejiži." znuděně řekne Flori a odchází před koupelny čekat na Alexis.

,,Copak? To jsi tak hotovej do Peterovi sestřenice?" nebyl by to Jens aby se do něj nezačal navážet. ,,Hele. Vidím ji poprvé" brání se Flori. ,,No a co, tobě stačí jeden den" zasměje se škodolibě Jens. Alexis vychází z koupelen. ,,Provedu tě po základně" ujme se všeho Flori. ,,Klidně." usměje se Alexis a oba jdou prvně do společné místnosti.

,,Tohle je náš pilot Jens. Támhle doktoři Karin a Marc, tohle Gina." ukáže na Ginu, která sedí Marcovi na klíně. ,,Těší mě" nesměle na to zareaguje Alexis. ,,Doufám, že dáváte bratrancovi co proto" pokračuje Alexis. ,,Jasně, že jo. Nenecháme ho v klidu." škodolibě řekne Jens, když vidí Petera vcházet do základny. ,,Co to slyším? Moje vlastní sestřenice jde proti mě?" útočí Peter. ,,Ne. Zatím ne." odpoví mu Alexis klidně.

,,Jo Petere, než si něco najdu k bydlení, budu bydlet u tebe." začne Alexis na Petera. ,,Samozřejmě. Klidně. tady máš klíče, jeď si tam dát věci. Tvůj pokoj bude nahoře, druhé dveře vpravo" podává klíče Peter. ,,Jestli chceš zajedu s tebou" doplní se Peter. ,,Ne, já ji vezmu" ozve se Flori a vezme Alexis tašku. Poté oba vychází ven, nasedají do Florianova auta a odjíždí směr Peterův dům.

,,Florian se nám zamiloval. Do tvé sestřenice." rejpne si Jens. ,,Toho jsem se bál. Proč Florian." sedne si Peter. ,,Vždyť je jí přes dvacet" plácne ho přes rameno Marc. ,,Jo to už jsem slyšel. Doufám, že můj barák bude ještě stát. Kam vkročí Florian, člověk nikdy neví." už se smíchem řekne Péťa.

Flori s Alexis dojedou k Peterovi domů. Hned si začne vybalovat věci, Flori ji pomáhá. Při vybalování věcí si povídají, dokonce si přitom rozumí. Po asi třech hodinách má Alexis vybaleno. ,,Alexis...líbila ses mi od té chvíle co jsi vystoupila z taxíku." přijde k ní Florian a něžně ji políbí. Alexis mu neodpoví a začne ho líbat.

Po pár minutách se už rozhodnou jít na základnu. Tentokrát půjdou pěšky. Ruku v ruce. Když dojdou do základny, všichni na ně civí. Jens, Gina, Marc, Karin jsou trochu v šoku z Floriho. Peter ze strany Alexis...